Jakou školu (mateřskou, základní) vybrat?

Jakou školu (mateřskou, základní) vybrat?

Jakou školku vybrat? Výběr mateřské školy.

Níže předkládám některé praktické tipy, které by se vám mohly při výběru školy hodit.

Kdo hledá, ten najde

Dnes už máme naštěstí více možností výběru. Zejména ve větších městech nemusíte volit pouze „spádovou“ školu.

Informujte se tedy o všech dostupných možnostech vzdělávání (veřejné, komunitní a soukromé školy, centra pro předškolní děti, individuální nebo skupinové hlídání s programem, dětské skupiny apod.). Souhrnné informace vám pomohou rozhodnout se správně.

Promyslete si, jaké máte požadavky na vzdálenost školy od místa bydliště a jak daleko jste případně ochotni dojíždět do jiné než spádové školy. Zohledněte také případnou potřebu časného ranního vstávání dítěte i celé rodiny.

Biologickýpsychologický komfort rodiny je naprosto zásadní. Je již prokázáno, že dítě dosahuje největších pokroků v učení, pokud je psychicky „v pohodě“ (viz např. články o well-being).

Velikost školy a její fungování

Při výběru školy toto hraje velkou roli. Jinak bude fungovat škola, která vzdělává více jak 500 dětí a jinak malotřídka v menší vesnici.

Ujasněte si, co považujete za důležité.

Rodiče, jste vítáni

Otevřenost školypřístup k rodičům vnímám jako jedno z hlavních kritérií výběru. Školy dnes standardně nabízí tzv. dny otevřených dveří, kdy si můžete prohlédnout prostory a seznámit se s vedením školy a učiteli.

Skvělé je, pokud škola nabízí účast na vzdělávacích nebo volnočasových programech ještě před oficiálním nástupem dítěte do školy (např. letní akce, tvořivé dílny pro rodiče a děti, zahradní slavnosti pro zájemce o docházku apod.). Získáte tím obrovskou příležitost prostředí školy lépe poznat ještě před zahájením školního roku.

Škola s dobrým jménem

Jako rodiče máte možnost si ověřit kvalitu školy z více zdrojů. Můžete zjišťovat zkušenosti rodičů ve svém okolí a sdílet své zážitky např. na sociálních sítích (pozor na skrytou reklamu, notorické stěžovatele apod.).

Pokud se jedná o školu vedenou v rejstříku MŠMT (veřejné školy, velká část soukromých škol), lze si také ověřit, jak je škola hodnocena Českou školní inspekcí. Registr inspekčních zpráv je volně k dispozici na jejich webových stránkách.

Někomu může připadat text zpráv hodně odborný, ale nenechte se odradit. Zejména kapitoly hodnocení průběhuvýsledků vzdělávání mohou být přínosem. V závěru jsou také vyhodnoceny silné stránky školy i její příležitosti ke zlepšení.

Školy také mnohdy samy informují o svých aktivitách, aktuálních pedagogických tématech nebo svém zaměření prostřednictvím příspěvků do místních novin nebo v rámci sociálních sítí či publikování na webových stránkách.

Kvalitní škola umožňuje rodičům podílet se na chodu školy, jednat s vedením školy (den otevřených dveří, konzultační hodiny) a sdělovat případné stížnosti (i např. anonymně), které následně aktivně řeší.

Radostné učení, ne mučení

V prostorách školy by měl být volně přístupný školní vzdělávací program, který pomůže nahlédnout do pedagogické praxe realizované na škole.

Považuji za důležité zejména to, jakým způsobem škola pečuje o individuální potřeby dítěte (každé dítě je jiné, má jinou úroveň dovedností, schopností a znalostí), zda je zde možnost volby (výběr činností, náročnosti úkolu apod.), jestli má dítě spolurozhodovací právo a v neposlední řadě, jaké formymetody vzdělávání škola využívá.

Již dávno víme, že předávání hotových poznatků není efektivní (učitel mluví a mluví, ukazuje …, děti jsou pasivními „přijímači informací“), přesto v mnoha školách tento jev stále přetrvává.

Za ideální považuji tu školu, která rozvíjí spolupráci dětí ve dvojicích/skupinách. Nebojí se zkoušet nové metody a vzdělávací přístupy a ověřuje si jejich účinnost. Uplatňuje k dětem partnerskou komunikacirespektující přístup. Učitel je zde v roli laskavého a trpělivého průvodce, který umí pozorovat, naslouchat druhým i adekvátně reagovat. Děti mají možnost experimentovat, hrát si, učit se pomocí všech smyslů, chybovat bez odsudků (chyba je vnímána jako dar k rozvoji), tvořit a aktivně poznávat svět (např. exkurze, učení v přírodě, výlety).

Nebojte se ptát. Pozorujte. Pokud např. narazíte na to, že škola deklaruje respektování individuálních potřeb každého dítěte a rozvoj jeho tvořivosti, ale např. na nástěnce je jeden obrázek jako druhý, tak něco tady nesedí.

Pokud máte možnost, všímejte si také, jak děti přirozeně ve škole reagují. Důležité je např., zda se otevřeně ptají a přistupují k učiteli s důvěrou. Pokud to lze, ověřte si, jaká je atmosféra (nálada) ve třídě (smích, přirozená diskuse dětí s učitelem a mezi sebou nebo naopak napjaté ticho, monolog učitele apod.).

Výhodou je, když máte možnost poznat učitele předem (vše je o lidech) a dozvědět se o nich něco více (kvalifikace, zkušenosti, pedagogické názory). Práce by je měla bavit a měli by mít zájem se dál rozvíjet a pracovat na sobě. Takovému člověku není na obtíž konzultační hodina s rodiči, udělá pro děti více, než musí. To je myslím základní pilíř.

Bohužel jsem se ve své praxi setkala i s učiteli, kteří snad ani neměli rádi děti nebo byli už téměř vyhořelí. A právě ti mohou dětem a jejich vývoji skutečně ublížit. Proto je podle mě výběr školy (i učitelů) tak podstatný.


Držím palce, ať najdete pro dítě/děti to „pravé ořechové“ a pokud budete potřebovat, využijte nabídku individuální konzultace v oblasti předškolního vzdělávání.

Můžete se také přihlásit k odběru našich novinek a zajistit si inspiraci i informace o projektu Radostné učení.

*Tento článek je úpravou a aktualizací první verze, která byla zveřejněna 10. ledna 2023

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *