V následujícím textu se dozvíte praktické tipy, které můžete uplatnit při podpoře a rozvoji vašeho potomka.

V předškolním období se již dítě zpravidla setkává s řízenými nebo částečně řízenými vzdělávacími činnostmi (například předškolní příprava). To, jakým způsobem aktivity nabízíme a na co bereme ohledy, může zásadně ovlivnit vnitřní motivaci dítěte k učení.

Jelikož jsem se bohužel setkala i s tím, že už takto malé děti zažívají tlak na výkon a jsou jim předkládány úkoly nepřiměřené věku, pokládám tento příspěvek za důležitý.

Opírám se zde o pedagogiku, vývojovou psychologii a své vlastní zkušenosti i vzdělávací praxi.

Jak tedy dítě neznechutit hned na začátku vzdělávací cesty, ale naopak ho citlivě podporovat v rozvoji?

1. Touha po poznávání světa jako přirozená součást života

Život sám je jednou velkou vzdělávací inspirací. Dítě prochází obdobím Proč? a přímo „hltá“ všechny vjemy, zkoumá a hraje si.

Případnou vzdělávací nabídku proto volíme velmi citlivě.

2. Střídání aktivit

Děti předškolního věku mají soustředěnost na činnost ještě krátkodobou (přibližně 10 až 15 minut). Proto je lepší aktivity častěji střídat – ideálně ty sedavé s těmi pohybovými.

Stává se, že spontánní hře se dítě věnuje i mnohem déle. Samo si ji vybírá i řídí.

3. Dostatečný prostor pro volnou hru

Hra má v procesu učení obrovský význam.

Dítě tak rozvíjí svou jemnou a hrubou motoriku, tvořivé myšlení, fantazii, komunikační dovednosti atd. (záleží, o jakou aktivitu se konkrétně jedná).

V předškolním věku se také už objevuje hra ve dvojici s kamarádem nebo v menší skupince dětí.

4. Hledání řešení a odpovědí

Představme si situaci, kdy dítě vidí suchou rostlinu a zajímá se o to, co se jí stalo.

Můžete: 

• Odpovědět a předat „hotový“ poznatek,
• nebo například necháte dítě pečovat o rostliny, které máte doma (ukážete, jak na to a dítě to pak zkouší samo). Tak postupně pozná, co rostlina potřebuje k životu. Získá odpověď na otázku svou vlastní zkušeností.

Tento zážitek může být dítěti prospěšný i v dalším životě, kdy si bude informace ověřovat, nikoli pasivně přijímat.

5. Možnost volby

Tento bod považuji za velmi důležitý. Může rozhodnout o tom, jestli se dítě aktivitou začne vůbec zabývat.

Můžete začít s výběrem mezi dvěma možnostmi a postupně podporovat dítě v tom, aby aktivně navrhovalo, jak chce trávit společný čas (a i přijalo, když to nebude podle něj).

6. Učení na základě zájmu dítěte

Je rozdíl, pokud pro děti připravíme „jakousi“ vzdělávací nabídku, a když vycházíme z jejich zájmů.

Dejme tomu, že chceme procvičit početní řadu 1 až 10 a víme, že dítě miluje auta všech značek a barev. Pak není nic jednoduššího než počítání procvičit třeba prostřednictvím hraček (autíček) nebo při pobytu venku, kdy nám jako pomůcka poslouží skutečná auta.

7. Vzdělávací příležitosti jako součást běžného života

Možná to tak nevypadá, ale každodenní rodinný život nabízí cenné příležitosti k rozvoji.

Pokud se vaše dítě chce doma zapojit do některých činností, umožněte mu to.

I obyčejná společná příprava zeleninového salátu pomůže dítěti rozvíjet jemnou motoriku a další praktické dovednosti, rozlišit jednotlivé druhy zeleniny aj.

Navíc společný rodinný čas je nenahraditelný.

8. Učení prostřednictvím více smyslů

Lze navázat na předchozí odstavec a ukázat rozdíl, kdy se dítě učí názvosloví (druhy zeleniny) nejenom pomocí zraku a slovního popisu, ale i tím, že si na zeleninu při přípravě salátu sáhne, ochutná ji a přivoní si k ní.

Smyslové vnímání „hraje v učení jednu z hlavních rolí“.

9. Odlišnost je v pořádku

Z praxe víme, že vše má svůj čas a každé dítě je jiné.

Proto je tak důležité při vzdělávání respektovat individuální tempo a aktuální potřeby každého dítěte.

Také v materiálech, které tvořím, najdete nižší a vyšší stupně náročnosti aktivit. Dítě si tak může samo vybírat, co aktuálně odpovídá jeho možnostem a schopnostem.

10. Podporující zpětná vazba a prostor pro sebevyjádření dítěte

Aby zpětná vazba byla pro dítě užitečná, nesmí být zraňující.

Dosáhneme toho tak, že nebudeme hodnotit osobu dítěte, ale pouze popíšeme průběh a výsledek činnosti. Oceníme snahu a nasloucháme názorům dítěte.

Možné otázky pro podporu vyjádření názoru dítěte:

• Co myslíš ty?
• Co se ti nevíce povedlo?
• Co bys chtěl/a příště udělat jinak?
• Co by ti pomohlo, aby se to příště povedlo?

---

Pokud byl pro vás článek užitečný, přihlaste se k odběru novinek a zajistěte si pravidelnou inspiraci i informace z projektu Radostné učení. 

*Poslední aktualizace článku: 21. května 2025