Tento článek vychází z rozhovorů s rodiči dětí předškolního věku o tom, jak upravit domácí prostředí, aby podporovalo rozvoj dětí.

Zaměřím se na několik základních oblastí: hra, tvořivost a experimentování, pohyb.

V příspěvku se opírám o své zkušenosti i znalosti z oboru, ale najděte si jako rodiče svou „cestu“, na které zohledníte aktuální potřeby a zájmy dítěte.

Hra:

Děti si rády hrají na zemi a z toho můžete vycházet i při přípravě podnětného domácího prostředí.

Použít lze dětské kusové koberce, kdy se motiv na koberci dá volně doplnit stavbou z kostek nebo hrou.

Pro děti předškolního věku jsou také zajímavé menší herní koutky, kde mohou rozvíjet svou námětovou hru (hry na někoho nebo něco).

Takové vybavení však není nutné. Každá rodina má jiné možnosti i preference.

Hlavní je, aby dítě mělo doma dostatek příležitostí pro spontánní hru a volný přístup k hračkám.

Hračky můžete uložit do menších boxů, s kterými lze bezpečně manipulovat (např. plastová krabice na kolečkách).

Pokud jsou průhledné, dítě rovnou vidí, co uvnitř je. Pokud ne, můžete obsah vyfotografovat a fotografii nalepit na box. To může dítěti usnadnit volbu aktivity i samostatný úklid po hře (ví, kam co patří).

Setkávám se i s tím, že je dítě zahlceno velkým množstvím nabízených hraček a má tak problém si vybrat nebo přebíhá od jedné aktivity k druhé (chce vyzkoušet vše).

Stačí zvolit určitý výběr hraček, který odpovídá věku a schopnostem dítěte, a ten pravidelně měnit. Nejoblíbenější hračky necháváme, ostatní obměňujeme, znovu nabízíme po nějaké době.

Tvořivost a experimentování:

Má vaše dítě doma koutek, kde může tvořit, zkoumat a kde má k dispozici rozmanité pomůcky? Ne? Doporučuji!

Nabídku opět uzpůsobujeme zájmu, věku a schopnostem dítěte. Zajistíme bezpečnost.

Dítě tak může mít postupně k dispozici výtvarné potřeby, různé materiály pro volné tvoření i zkoumání, časopisy pro vystřihování obrázků nebo prohlížení, hlavolamy aj.

Základem je se nejprve naučit s jednotlivými pomůckami pracovat.

Dovednost lze dítěti nejprve předvést (příležitost pozorovat). Poté děláme aktivitu společně (zajišťujeme dopomoc). Pak už jen dění sledujeme, jsme k dispozici, pokud bude potřeba.

Dítě se postupně učí, že si za stav pomůcek i úklid místa odpovídá samo.

Pohyb:

Tak tady je pochopitelné, že každý má doma jiné možnosti. Zůstanu tedy u samotného základu a to je, aby dítě mělo možnost často střídat sedavé aktivity s pohybovými.

Můžete také vyzkoušet jednoduché pohybové aktivity, které zvládnete i v menším prostoru (chůze v rytmu básně nebo písně, pohybová reakce na domluvený signál, nápodoba pohybu některých zvířat aj.).

Jako velmi důležitý a prospěšný vnímám každodenní pobyt venku.

Dítě venku nalezne mnoho příležitostí, jak zdokonalovat svou pohybovou obratnost i další impulzy pro svůj rozvoj a poznávání světa.

---

Líbil se vám článek? Přihlaste se k odběru novinek a zajistěte si pravidelnou inspiraci i informace z projektu Radostné učení. 

*Poslední aktualizace článku: 11. října 2024