„Zmrzlina k snídani“ jako prevence vyhoření laskavých žen
Laskavé ženy se často cítí přetížené a ocitají se v ohrožení vyhoření. Když, jako laskavá žena, tancujete na hraně vyhoření a blížíte se kolapsu, přestáváte být tvořivá. Pokud vnímáte v sobě alespoň malý hlásek, který říká, že to je špatně, navrhuji zkusit tzv. alternativní rebelii. Co to je, vám vysvětlím v článku. Když se seznámíte s alternativní rebelií, můžete zmírnit pocity přetíženosti, obnovit tvořivost, trochu se pobavit a třeba něco napsat (aspoň do deníku). Jo, a pozor, funguje jenom na laskavé ženy s tendencí vyhovět.
„…Vyhořelá. Jenže já jsem nevěděla, že jsem vyhořelá, protože vyhořet znamená podle mě pomalu vyšumět. Nechodí to tak, že by člověk jednoho dne probudil a zjistil, že tvořivost si znenadání sbalila fidlátka a odešla i se svými dětmi Hravostí, Chichotáním a Legrací pryč – frnk! Jenom tak. Kdepak. Vyhoření je chytré. Vyhoření postupuje pomalu. Vyhoření rozpouští hranice….“ (Laura J. Williams, Zmrzlina k snídani. Grada Publishing, a. s. 2020: str. 10).
Důvodem, proč jsou laskavé ženy přetížené, může být to, že dost často vyhovují okolí. To je pojem z typologie Gretchen Rubin, která říká, že tyto ženy mohou více reagovat na vnější očekávání, zatímco upozaďují svá vnitřní očekávání. Okolí nemůžete vyhovovat věčně. Dřív nebo později to skončí kolapsem. Malým nebo velkým. Prostě děláte, co se po vás chce. Až najednou jste tak hotová, že si řeknete, tohle prostě neudělám. Prostě ne. Dostanete se do stavu rebelie (pro okolí možná nepochopitelné).
Stav rebelie může být docela malý a celkem symbolický nebo to taky může být definitivní spálení mostů (výpověď v práci, rozvod). Dřív než se dostanete do tohoto stavu, můžete něco zkusit. Co může fungovat, může být alternativní rebelie. To znamená, že si můžete na něčem malém, míň škodlivém a zábavnějším, a taky hlavně vědomě!, zkusit být rebelka.
„Zmrzlina k snídani znamená vědět, jaká jsou pravidla dospělých, a porušovat je kvůli nejrůznějším pitomostem a možnosti se smát. Kvůli požitku z toho. Zpochybňovat všechna ta “mělo by se” a dělat to, díky čemu jsme radostnější. Zmrzlinu k snídani můžeme mít každý den, ale jen když to je osvobozující, troufalé a dětské. Dopřávejme si více zmrzliny k snídani – nebo se alespoň chovejme, jako bychom si ji dopřávaly.“ (Laura J. Williams, Zmrzlina k snídani. Grada Publishing, a. s. 2020: str. 15).
Na internetu najdete spoustu nápadů od tetování po zmrzlinu k snídani. Mezi námi ale, je důležité to, kvůli čemu jste naživu právě vy. Protože jste na tomhle blogu a dočetly jste až sem předpokládám, že chcete nebo potřebuje něco napsat nebo si trochu odpočinout nebo se pobavit. Dnešní studijní koutek teda obsahuje sebepoznávací cvičení a návrh, jak tyhle činnosti zařadit do svého života.
Otázka zní: co patří k věcem, o nichž si myslíte “Jo, do toho jdu. Hurááá!” Prostě co byste chtěla dělat víc, prostě protože se díky tomu cítíte víc naživu, připadáte si šťastnější?
Co je to, na co říkate: “Ježkovy oči, to Ne!!!!!“ Když na to pomyslíte, začne se vám dělat špatně?
Až přijdete na to, které činnosti jsou pro vás: Hurááá!, zkuste tyhle činnosti zařadit do vašeho života třeba na 15 minut denně. Zkuste to a dejte mi vědět.
V článku byly použity tyto zdroje:
WILLIAMS, Laura Jane. Zmrzlina k snídani: Proč pořád řešíte ty dospělácké hovadiny? Objevte své vnitřní dítě a buďte klidnější a šťastnější. Přeložila Monika KITTOVÁ. V Praze: Grada, 2020. ISBN 978-80-271-0638-7.
RUBIN, Gretchen. “I Quit!” Identifying and Dealing with Obliger-Rebellion. [online]. [cit. 2023-09-09]. Dostupné z: https://gretchenrubin.com/articles/identifying-obliger-rebellion/
O autorce Petře Fejtkové:
„Píšu blog o rozverné sebepéči, laskavé články, jak vzít život z lepší stránky. V článcích vycházím ze zkušeností výzkumnice sociálních vlivů na zdraví, sociální pracovnice v přímé péči pro děti a mládež, neformální pečující. Teoreticky se opírám o poznatky výzkumu štěstí a pozitivní psychologie, techniky všímavosti. Jsem fanda do expresivního psaní.“